Zahájení další částí kurzu Teologie v praktickém životě

Vydáno: 4.11.2021 | Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček | Zpět

PROBÍHÁ KURZ CYRILOMETODĚJSKÉ KŘESŤANSKÉ AKADEMIE TEOLOGIE V PRATICKÉM ŽIVOTĚ KŘESŤANA

Cyrilometodějská křesťanská akademie v akademickém roce 2020/21 pořádá vzdělávací kurz TEOLOGIE V PRAKTICKÉM ŽIVOTĚ KŘESŤANA, který je zaměřen k uvedení do teologie a poznání teologických oborů s možností využití poznatků v praktickém životě křesťana. Kurz poskytuje uvedení do teologických oborů, základní orientaci v nauce a v tématech pro praktickou aplikaci v životě.

Kurz přispívá k celoživotnímu vzdělávání laiků v křesťanském učení, k společenskému rozhledu a duchovnímu rozvoji, k inspiraci v současné evangelizaci a dialogu. Kurz je určen také pro osoby připravující se či vykonávající služby k vyššímu vzdělání v křesťanském učení a nauce církve.

Přihlášených k prezenční a kombinované formě (tedy účast prezenční a případě nemožnosti distančně) je 18 osob a k distanční formě (tedy účastní se pouze v distanční formě) je přihlášeno také 20 osob. Celkově se kurzu v prvním cyklu přednášek z bioetiky účastní 38 osob. Na kurz je možné nadále se přihlašovat na další části kurzu z oboru fundemantální teologie, církevních dějin. Přihlášeným zájemcům jsou z přednášek poskytovány studijní materiály.

První část kurzu je věnována cyklus přednášek z teologického oboru morální teologie – bioetiky. Přednášejícím je Mgr. Jan Polák, Th.D., asistent na katedře morální teologie CMTF UP v Olomouci se specializací na bioetiku. Doktorandské studia a doktorát obhájil v Římě.

Cyklus přednášek z bioetiky probíhá v 8 setkáních od 30.9. -16. 11. 2021. I.– II. ÚVOD DO BIOETIKY. OBECNÁ BIOETIKA – Co je to bioetika? Prehistorie. Zrození bioetiky. Jaký „člověk“ pro bioetiku? Jaká „etika“ pro bioetiku? III. – IV. ZAČÁTEK LIDSKÉHO ŽIVOTA - Fyziologie oplodnění a embryogeneze. Kdo nebo co je lidské embryo? Metody regulace početí. Umělý potrat. Asistovaná reprodukce.V. VÝZVY MODERNÍ MEDICÍNY – Transplantologie. Kmenové buňky a regenerativní medicína. Genetické bioetechnologie.VI. – VII. NEZABIJEŠ! – Zmrzačení. Sebevražda. Vražda. Trest smrti. Legitimní obrana.VIII. KONEC LIDSKÉHO ŽIVOTA - Smrt a umírání. Dystanázie. Stanovení smrti. Eutanázie. Jak by měli dnes lidé umírat?.

5. do bioetiky je zaměřen na vznik teologického oboru v historickém vývoji a kontextu současné společnosti. Další témata se zaměří na uvedení a výklad do témat křesťanské nauky, morálních a etických principů a jejich aplikace v současné společnosti. Zaměří se na výklad kapitol etických témat a umožní orientovat se v základních otázkách identity a vztahu křesťanské víry a života ve svědectví současnému světu.

V úvodu do bioetiky přednášející vysvětlil co je to bioetika a představil definici tohoto teologického oboru jako systematické studium lidského jednání na poli věd týkajících se života a péče o zdraví, kdy toto jednání je posuzováno ve světle etických hodnot a morálních principů.

Z praktického hlediska je možné bioetiku chápat jako etiku aplikovanou obecně na oblast života a péče o zdraví. Bioetika je etika aplikovaná na celou oblast života. Tato disciplína má tři velké podoblasti:

1. Člověk a jeho zdraví (medicínská etika, ale také sociální problémy spojené s veřejnou péčí o zdraví).
2. Svět zvířat (vztah člověka ke zvířatům, práva zvířat, etické problémy spojené s experimenty, péče o zdraví zvířat, apod.)
3. Životní prostředí (eekologie, trvale udržitelný rozvoj, rozmanitost života v přírodě, apod.)

Bioetika je poměrně novodobí obor. Termín «bioetika» se poprvé objevil v odborném článku časopisu Bio-ethik. (1927). Jeho autorem byl protestantský pastor Fritz Jahr (1895-1953). pojem «bioetika» znovu objevil v díle Američana holandského původu, Van Rensselaera Pottera (1911-2001), onkologa na Univerzitě Wisconsin, na začátku 70. let 20. století. Potter šířil tento pojem a měl úspěch. Širší veřejnost ho přijala. Tyto dvě práce, zveřejněné v jiném historickém a kulturním kontextu, vzbudily velký zájem. Zrodila se tak nová disciplína: Bioetika. Vývoj vzniku bioetiky ovlivnily krizové jevy. 1) Krize mýtu: Věda je neutrální Věda sama o sobě (jako penzum znalostí) není dobrá ani špatná. Je pouze správná nebo chybná. Eticky relevantní je ovšem její užití. např. věda a lékařství v Sovětském svazu:- zneužití psychiatrie. 2) Krize životního prostředí znečištění vzduchu, světového oceánu, půdy, nedostatek pitné vody, kácení deštných pralesů, růst pouště, apod. Veřejné diskuze Rostoucí význam mass médií. Sexuální revoluce v 60. letech 20. stol. Dochází ke kulturní rebelii proti jakémukoliv druhu autority. Ukazuje se jako nutné mít právo na: ošetření, respektování vlastní důstojnosti a autonomie, pravdu.

Bioetika vzniká ne ani tak jako teoretická věda, ale spíše jako praktická znalost mající pomoci lidem přežít na planetě Zemi. Představeny byly Principy biomedicínské etiky (Principles of Biomedical Ethics) Lékařská etika má spočívat na 4 principech: 1. Autonomie 2. Dobřečinění (Beneficence) 3. Neškodění 4. Spravedlnost

Cíl: Tyto principy by měly být přijatelné pro všechny pracovníky v lékařství bez ohledu na náboženství, kulturu, politické názory apod. Pro bioetiku (zejména v oblasti medicíny) v dnešní pluralistické společnosti jsou zásadní dvě otázky: 1) Jak pohlížet na člověka? 2) O jaký druh etiky se opřít?

Pro přehlednost se je můžeme rozdělit na základní dva: Sekulární antropologický model a Křesťanský antropologický model. Lidská osoba je tradičně nositelkou specifických práv. První její definici přinesl Boëthius (480-526): rationalis naturae individua substantia.

Sekulární antropologický model zdůrazňuje kvalitu života člověka. Člověk je nositelem nezcizitelných lidských práv (právo na život, na zdraví, na založení rodiny apod.) pokud vykazuje určité životní kvality. Embrya, plody, novorozenci, lidé těžce mentálně retardovaní, pacienti v komatózním stavu,… nejsou z tohoto hlediska osobami. Jsou pouze členy lidského živočišného druhu. Etika kvality života musí čelit mnoha úskalím: Diskriminace mezi lidmi: dochází k popření jejich přirozené rovnosti. Individualismus: dobré je to, co napomáhá k mé seberealizaci (mých kvalit jako jednotlivce). Redukcionismus: člověk je redukován jen na svůj biologický profil. Př.: duševní stavy jsou vysvětlovány chemickými reakcemi v mozku. Eficientimus: osoba je definována svým konáním, nikoliv tím, co je. Jestliže někdo není dostatečně produktivní, ztrácí svou hodnotu a tím i svá práva.

Tomáš Akvinský: Agere sequitur esse. X Zde: Esse sequitur agere: Osoba je definována svými skutky.

eficientní mentalita: morálně akceptovatelné je všechno, co je prakticky uskutečnitelné.

Křesťanský antropologický model Zakládá se na posvátnosti (nedotknutelnosti) lidského života, který je výsledkem stvořitelské činnosti Boha. Každý lidský život má hodnotu sám v sobě. Je třeba ho přijmout, chránit a dbát o jeho integritu. Člověk: -Existuje jako obraz Boží. Vzorem jeho lidství je Kristus. Žije ve vztahu (s druhými lidmi i s Bohem). Corpore et anima unus (GS 14). Člověk je vtělený duch a oduševnělé tělo. Jeho tělo není pouze určitý objekt (Körper) ale součást jeho samého (Leib) samo o sobě má svou hodnotu. Veškeré pohrdání tělem nebo strach před ním je vzdálen křesťanské antropologii. Absolventi kurzu obdrží certifikát o absolvování kurzu.

Dne 4. 11. 2021 je zahájen další část kurzu –II. cyklus přednášek z FUNDAMENTÁLNÍ TEOLIGIE - ÚVOD DO NAUKY VÍRY A TEOLOGIE, který přednese P. ThLic. JOSEF MIKULÁŠEK, Ph.D. Cyklus přednášek proběhne ve 6 setkáních na téma: I. VÍRA A „VĚDA VÍRY“ (TEOLOGIE). TEOLOGIE A SVATOST - Fenomén „víra“. Lidská schopnost „důvěry“ a náboženská víra. Jakým způsobem můžeme mluvit o „vědě víry“, teologii? Teologie jako teor-etika života. II. JEŽÍŠ KRISTUS V PROMĚNÁCH ČASŮ - Jakým způsobem byl Ježíš vnímán v jednotlivých etapách dějin křesťanství? Vztah mezi ikonografií Krista a vírou v Ježíše jako Spasitele napříč staletími. III. CÍRKEV V DĚJINÁCH -„Následuj mě!“, zní výzva Ježíše ke svým učedníkům: jakými způsoby církev chápala své poslání napříč dějinami? IV. ČLOVĚK A SLAVENÍ: LITURGIE JAKO „PRAMEN A VRCHOL“ ŽIVOTA - Jakým způsobem nás liturgie obnovuje? Co to znamená „slavit“ v křesťanství? V. EXHORTACE PAPEŽE FRANTIŠKA „CHRITUS VIVIT“ - Představení postsynodální exhortace Christus vivit. VI. VÝKLAD KLÍČOVÝCH PASÁŽÍ EXHORTACE „CHRISTUS VIVIT“ - Styl/forma dokumentu a jeho adresáti. Naslouchání Bohu a rozvíjení životního povolání. Povolání ke svatosti celého Božího lidu. Cyklus přednášek přispívá v celoživotním vzdělávání v křesťanském učení a nauce víry, k společenskému rozhledu, k duchovnímu rozvoji a k inspiraci v účasti na synodálnímu procesu církve, v evangelizaci a společenském dialogu.

Přihlášených k prezenční a kombinované formě (tedy účast prezenční a případě nemožnosti distančně) je 20 osob a k distanční formě (tedy účastní se pouze v distanční formě) je přihlášeno také 22 osob. Celkově se kurzu Teologie v praktickém životě v I. části přednášek z bioetiky je přihlášeno 42 osob. Na kurz je možné nadále se přihlašovat na další části kurzu z oboru fundemantální teologie, církevních dějin. Přihlášeným zájemcům jsou z přednášek poskytovány studijní materiály.

Přihlášených k prezenční a kombinované formě (tedy účast prezenční a případě nemožnosti distančně) je 18 osob a k distanční formě (tedy účastní se pouze v distanční formě) je přihlášeno také 20 osob. Celkově se kurzu v prvním cyklu přednášek z bioetiky účastní 38 osob.

Na kurz je možné se nadále přihlašovat k dalším cyklům přednášek z oboru fundemantální teologie, a církevních dějin. Všem účastníkům prezenčního i distančního studia jsou poskytovány studijní materiály v celém rozsahu kurzu ze všech cyklů přednášených teologických oborů. Přihlašovat je možné i v průběhu kurzu a to elektronicky na webu: mska-akademie.cz. Nebo písemně na adresu: Sekretariát MSKA, Wurmova 11, 779 00 Olomouc.

v rámci pravidelného Kurz Teologie v praktickém životě křesťana v nové formě vzdělávací činnosti CMKA, tedy prezenční a distanční forma, jsou velmi příhodné vzhledem k možnostem uchazečů a tak pandemické situaci. Z probíhajícího kurzu a účasti je zřejmý zájem o poznávání teologických oborů a je velkým přínosem pro prezentaci a popularizaci teologie a nauky církve v praktickém životě křesťana.

P. ThDr. Jiří Koníček, prezidenta CMKA, garant kurz