ÚMRTÍ A ROZLOUČENÍ S VICEPREZIDENTEM  CMKA ThDr. PhDr. RADKEM MEZULÁNÍKEM,Ph.D.

Vydáno: 20.8.2025 | Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček | Zpět

Vážení členové, příznivci a přátelé CMKA,

na  Valném shromáždění CMKA, na kterém proběhla volba  do volených orgánu CMKA na období 2025-2029, byl opětovně zvolen do funkce viceprezidenta ThDr. PhDr. Radek Mezuláník s ohledem k jeho všestrannému úsilí zasadit se o překonání těžkostí a osobních obtíží přispívat k obnově a  rozvoji CMKA s odhodláním  dát své síly a schopnosti do rozvoje  činnosti CMKA. Tato nadějná perspektiva  byla  zasažena bolestnou ztrátou Radka Mezuláníka, který po dlouhé těžké nemoci odešel na věčnost v rodinném kruhu svých  drahých dne 7. 8.2025. Odešel – stálý jáhen a církevní soudce Biskupství brněnského, vysokoškolský učitel, publicista a teoretik médií, viceprezident CMKA - Cyrilometodějské křesťanské akademie a předseda její brněnské pobočky, jeden z prvních redaktorů Proglasu. Poslední rozloučení se uskutečnilo  v kostele sv. Petra a Pavla v Újezdě u Brna ve čtvrtek 14. srpna od 14 hodin. Pohřební mši sv – celebroval a pronesl homili brněnský biskup Mons. Ing. Pavel Kozbul. Na závěr se rozloučili za farnost PhDr. Josef Mikulášek, předseda církevního soudu ICDr. Karel Orlita.  Za CMKA  se rozloučil prezident CMKA ThDr. Jiří Koníček.

ThDr. PhDr. RADEK MEZULÁNÍK, Ph.D.  - ŽIVOTOPIS   

Radek se narodil 1.dubna 1963 na Apríla a tak ho humor provázel celý život. Byl prvorozeným synem Hedvičky a Jožky Mezuláníků. Vyrůstal ve věřící a milující rodině a měl jednoho mladšího bratra Pavla. Byl velmi nadaný a pilný žák, rád četl knihy, hrál na klavír, chodil ministrovat, zajímal se o historii, s tatínkem kouzlil. Po gymnáziu mu nebylo dovoleno studovat, tak začal pracovat v Městském divadle v Brně, kde působil jedenáct let jako vedoucí jevištní techniky. Divadlo jej provázelo celý život, hrál s ochotníky a později se stal režisérem divadla Ochotnice v jeho rodných Otnicích.

V roce 1995 spoluzakládal Radio Proglas, kde působil mnoho let jako moderátor a redaktor slova pro náboženskou redakci a vytvořil mnoho zajímavých pořadů. Když to už bylo možné, pokračoval i ve studiích. Vystudoval teologii, později licenciát a doktorát na téma Církev a média.

V roce 2002 byl vysvěcen na jáhna a kromě pomoci ve farnosti, sloužil jako ceremonář generálního vikáře J.Mikuláška. Řadu let pracoval u církevního soudu. Radek se potřeboval stále někam posouvat a chtěl i pracovně využít všechen svůj potenciál.

Politickou komunikaci a média mnoho let učil na Univerzitě Jana Ámose Komenského v Praze, kde se stal vedoucím katedry mediálních studií. Psal také scénáře pro Českou televizi, např. pro pořad Věříte médiím, Toulavou kameru, Sváteční slovo a srdeční záležitostí byl cyklus dokumentárního pořadu Poutní místa.

I v době nemoci Radek neodpočíval a statečně nesl těžký kříž. Velkou bolest, kterou prožíval, chtěl obětovat za své děti a vnoučata. Říkal, že toho pro Boha stále ještě dělá málo a tak pokračoval v práci a založil Mobilní univerzitu pod záštitou Cyrilo metodějské křesťanské akademie, kde byl víceprezidentem. Využil tak zálibu z historie a cestování. Během tří let se uskutečnilo mnoho krásných poutí, kdy cestou probíhaly přednášky o historii naší vlasti a církve. V tomto jubilejním roce si předsevzal, že sepíše životopisy svatých z relikviáře, který objevil v našem chrámě na oltáři.

Všechno co dělal, dělal rád. Žil naplno. Pomáhal Orlu s kulturními akcemi a se svou manželkou byl od mládí příznivcem hnutí Fokoláre, kde jej inspirovalo žít podle evangelia. Později se stal  premonstrátským terciářem a jeho patronem byl blahoslavený Hroznata. Protože měl rád víno a práci ve vinohradě, byl členem Újezdských vinařů a byl přijat do řádu Rytířů vína, kde působil jako duchovní a letos obdržel Legátní kříž za mimořádné zásluhy. 

Radek byl ale především milující manžel, tatínek a dědeček. S Maruškou spolu prožili téměř 40 let manželství a vychovali šest dětí. O svou rodinu vždy s láskou pečoval a dělal pro ně vše. Jako tatínek byl vždy laskavý, moudrý, uměl naslouchat i poradit a v rodině Mezuláníků nikdy nechyběl humor, smích a laskavost. Poslední roky mohl čas trávit i se svými vnoučátky, které měl opravdu velmi rád. 5 dní před svým odchodem provdal dceru Zdislavu a při té příležitosti nám ještě stihl říct toto: “nikdy nepodceňujte sílu malých laskavých skutků. Pamatujte, že jediný akt lásky může mít dominový efekt, změnit životy a přinést světlo světu.” 

PhDr. Josef Mikulášek,

Slova prezidenta CMKA při posledním rozloučení.

Vážená paní Marie Mezuláníková, 

drahá zarmoucená  rodino a příbuzní, přátelé Boží a  drazí v Kristu, rád bych se  rozloučil  jménem svým,  prezidia a členů Cyrilometodějské křesťanské akademie  s naším  drahým bratrem jáhnem a kolegou viceprezidentem CMKA Radkem Mezuláníkem, který dovršil svoje životní poslání v plnosti  lásky a oběti ve víře a naději v Krista Spasitele. Opustil  pozemský příbytek,  svůj domov, své prostředí a vlast s vírou, že má svou vlast v nebi. Když někdo odejde na věčnost, tak  přejeme pokoj, věčné štěstí, nebe.

Oprávněně si klademe otázku, jak se člověk dostane do nebe, jak se stane nebešťanem?

Věčné je  to, co stále trvá, a když stále, tedy už také  tady a teď, jak říká Pán Ježíš: Boží království, není tam nebo onde, ale ve vás a mezi vámi“.  Nebe začínáme stavět vším, co děláme. Ne kdesi v budoucnu, dnes, teď se rozhoduje o našem věčném životě! Hezky to naznačil moudrý učitel života, Mistr Eckhart. Ptali se ho, která je nejdůležitější hodina v lidském životě, který je nejdůležitější člověk, která je nejzávažnější práce. Mistr odpověděl: „Nejdůležitější hodina je vždy ta přítomná – můžeš ji využít ke konání dobra. Nejdůležitější člověk je pro tebe ten, který je vedle tebe – můžeš mu prospět, udělat radost. A nejzávažnější  práce  v životě je láska“.

Náš drahý bratr Radek  touto moudrostí naplňoval bohatě svůj život a také svým příkladem předával své rodině, církevnímu společenství,  kolegům v akademickém prostředí, protože  obětavě naplňoval  dny a hodiny svého života vírou a láskou k Pánu Ježíši a konáním dobra. Pro bratra Radka byli nejdůležitější ti, které měl vedle sebe, především jeho manželka Marie, jeho děti a  všichni, kteří jste mu byli nejbližší v těch šťastných časech prožívaných ve vzájemné lásce a společenství, ale zejména v bolestných časech v provázení, všestranné péči a pomoci v tichém snášení utrpení a nesení kříže. Důležití byli jeho příbuzní, které měl blízko sebe duchovně a ve svých modlitbách jim vyprošoval vše dobré.

Důležití byli také ti, které měl  po svém boku - své spolupracovníky v církevní službě jako  jáhen, církevní soudce  kolegové akademici, studenti, kteří s ním pobývali, aby jim byl prospěšný svou radou, pomocí, povzbuzením a radostí.  Náš bratr  Radek,  svůj život naplňoval  tou nejzávažnější  prací – prokazováním lásky k Bohu a  svým bližním. Právě tuto lásku prokazoval v svém  akademickém prostředí  ve  vzdělávaní v tom nejdůležitějším,   v učení lásky Kristovy, v Jeho přikázáních lásky,  sdělovaní  této nauky  a poselství v hlásaní tomuto světu.  Láska  k Pravdě a Spravedlnosti ho vedla k službě práva a spravedlnosti u církevního soudu. Velkou lásku a obětavost  projevil v  angažovanosti v obnově a rozvoji  činnosti  Moravsko-slezské křesťanské akademie, , která prošla proměnou a změnou názvu na Cyrilometodějskou křesťanskou akademii, ve které se stal významným  spolupracovníkem a mocnou oporu pro mne a členy prezidia a celé Akademie. V pozici  viceprezidenta, kde svými projekty zvláště Mobilní univerzitu, zaměřenou  na  zájezdy spojené s poznáváním  naučných míst a přednáškami během jízdy přispíval mimořádně k rozvoji akademie.  Vzpomínám, jak jsme se  poznali    na Velehradě  na setkání kněží a jáhnů moravské církevní provincie. Tehdy jako nově zvolený  předseda MSKA jsem  mu přiblížil obtížnou situaci a přizval ho ke spolupráci v díle obnovy. Velice ochotě  přijal pozvání zapojit se do toho díla vzdělávání v nauce víry a rozvíjení  díla svatých Cyrila a Metoděje. Ochotně a obětavě snášel všechny obtíže spojené s hlásáním  evangelia a nauky víry. Byl mi vždy velikou oporou v různých  zápasech a  obtížích a podporoval všechny aktivity, které  přispívaly k rozvoji Akademie. Podobně,  jak to  společně  vykonávali  svatí bratři,  apoštolové Slovanů sv. Cyril a Metoděj. Zapojoval se do poslední chvíle, jak  se to projevilo na volebním Valném shromáždění, kam chtěl  přijet, ale pro  nemoc nemohl. Poslal proto list, ve kterém  projevil svoji ochotu se plně angažovat v díle Akademie ze všech sil  a až do posledních chvil v perspektivě  dalšího  nového volebního období. S velkým  překvapením a smutkem jsem  přijal  skutečnost, že se tato perspektiva nenaplní, jak jsme si představovali a plánovali. Poslední  telefonický   hovor mi připomínal rozhovor sv. Cyrila a Metoděje: kdy sv. Cyril bratra Metoděje vyzýval, aby  neopouštěl dílo, které spolu s pověření Božího konali , vrátil se na Moravu a pokračoval v díle  spásy,  v hlásání víry, radosti a naděje,  a pak v pokoji  odevzdal  svoji duši Pánu a odešel do nebeské vlasti.  Sv. Metoděj se  vydal zpět na Moravu provázen  přímluvou a pomocí  sv. Cyrila ve chvílích  největší zkoušky, kdy na své cestě byl  odsouzen  řezenskými  biskupy a vězněn a pak na zásah papeže osvobozen a poté mohl  uskutečnit své  poslání jako metropolita Moravy. Nyní  je tedy podobně  bratr Radek  tím  přímluvcem a novým nebeským pomocníkem  při překonávání současných obtíží, podobných jaké snášel sv. Metoděj. Věřím, že přímluva sv. Cyrila a Metoděje a nyní i Radka mně a nás v Akademii bude provázet a přivede k nové činnosti a naplnění perspektivy  rozvoje  Cyrilometodějské křesťanské akademie.

Drazí v Kristu, ať je nám  útěchou a nadějí, že náš drahý bratr Radek  je v nebi, které není tam či onde, ale je ve vás a mezi vámi.  Tak ať bratr Radek  zůstává v nás, v našich  srdcích  a žije s vámi a mezi vámi ve vzpomínkách a bdí nad vámi, abychom ve svatém společenství s ním sdíleli a budovali nebe v lásce, radosti a  pokoji. Vyprošuji mu, aby Bůh přijal vše dobré, co v životě prokázal a daroval mu ve své lásce plnost života věčného v radosti a pokoji  v nebeském království, kde jak věřím, se s ním znovu shledáme. Vyprošujme mu, ať Panna Maria  Nanebevzatá jej provází  do nebeské radosti.  

Děkuji za celou Akademii Bohu za vše, co nám dal v našem kolegovi Radkovi dobrého, když byl mezi námi  a ať jej v tomto svatém roce milosti  přijme mezi své svaté vyvolené do nebeské radosti. V úctě a vděčnosti vzpomínám jménem svým a celé Akademie  a  vyprošuji  vám, drazí pozůstalí pokoj a požehnání 

P. Jiří Koníček, prezident CMKA

V Olomouci  13. 8. 2025