PREZIDENTŠTÍ KANDIDÁTI VE VZATHU K VYZNÁNÍM A CÍRKVÍM

Vydáno: 26.1.2023 | Autor: ThDr. ICLic. Jiří Koníček | Zpět

V čase vrcholícího boje v druhém kole volby nové hlavy státu a nejvyššího představitele České republiky se snaží získat oba postupující kandidáti Petr Pavel a Andrej Babiš voliče ze všech stran. V rámci tohoto úsilí se prezidentský kandidát Andrej Babiš pro získání přízně voličů hlásících se k víře a církvím rozhodl navštívit kostel s Pražským Jezulátkem. Tímto nastolil téma, které je důležité nejen pro věřící občany, a to jaký mají prezidentští kandidáti vztah k vyznáním a k církvím a také vztah ke komunistické ideologii, která víru a církve pronásledovala.

Zásadní otázkou pro demokraticky smýšlející občany je komunistická minulost obou kandidátů a jak se s ní v době plné svobody vyrovnali. Prezidentský kandidát Petr Pavel se zcela distancoval od komunistické minulosti tím, že se angažoval v nejvyšších strukturách NATO, které je pro komunisticky smýšlející stále úhlavním nepřítelem. Prezidentský kandidát Andrej Babiš se však v době svobody nejen od komunistické minulosti nedistancoval, ale naopak jako předseda vlády přizval k spoluvládě a spolupráci KSČM.

Prioritní otázkou pro voliče hlásící se k víře a členy církví je vztah prezidentských kandidátů k vyznání a k církvím. Při posuzování není rozhodující, jaký mají osobní vztah k Bohu a víře, protože ve státě s ústavně deklarovanou nezávislostí a neutralitou k náboženskému vyznání či ideologii je to jejich soukromá záležitost. Rozhodující však je, jaký mají postoj k vyznání a jakou roli budou mít v utváření vztahů mezi státem a církvemi. Prezidentský kandidát Petr Pavel ve své pozici v armádě zaujímal postoj respektu k vyznáním a kooperace ve vztazích církve a státu. Prezidentský kandidát Andrej Babiš v své pozici jako předseda vlády zaujal k církvím postoj despektu k smluvnímu ujednání a konfrontačního vztahu k církvím a náboženským společnostem, když v jidášské koalici s KSČM a SPD prosadil schválení zdanění církevních restitucí.

V této souvislosti je potřebné připomenout vážnou varovnou historickou událost, kdy se komunistický prezident Klement Gottwald po svém zvolení domáhal vstupu a požehnání od pražského arcibiskupa ve svatovítské katedrále. Záhy po uchopení moci porušil všechny sliby a dohody s církvemi a nechal církevní představitele v čele s arcibiskupem pražským uvěznit a nastolil konfrontační a likvidační poměr k církvím. Podobně domáhání se vstupu a požehnání v kostele Pražského Jezulátka prezidentského kandidáta Andreje Babiše není zárukou, že jako hlava státu neporuší sliby a dohody s církvemi a nepovede konfrontační poměr k církvím, tak jak to dělal jako předseda vlády s podporou KSČM.

Poučeni minulostí by věřící občané měli velmi bedlivě a zodpovědně zohledňovat otázku vztahu budoucího prezidenta k vyznáním a k církvím. Prezidentský kandidát Petr Pavel zaujímá přístup respektu a vztah kooperace mezi státem a církvemi. Prezidentský kandidát Andrej Babiš zaujímá přístup despektu ke smlouvám mezi státem a církvemi a konfrontační poměr k církvím.

Proto je při rozhodování volba zřejmá a to volba kandidáta, který respektuje práva a ujednání a zaručuje spolupráci státu s církvemi k pokojnému soužití a dobru všech občanů.

P. ThDr. ICLic. Jiří Koníček, prezident Cyrilometodějské křesťanské akademie